Územní studie Pustevny

Pustevny mají symbolické místo v české historii a kultuře. Můžeme zde také hledat prapočátky (českého) turismu. Navíc celý Radhošťský hřeben je výjimečný přírodním i hospodářským charakterem krajiny.

Před více než sto lety vznikly jedinečné Jurkovičovy stavby na Pustevnách, reagující na tehdejší národní cítění i na tehdejší možnosti trávení volného času. Vždyť Beskydy byly tehdy nejvyšší české hory. A uniknout z průmyslového města a rozhlédnout se do kraje tolik lákalo. 

Turismus je tím, co formuje tvář Pusteven dodnes. Měnící se charakter turismu se silně vpisuje do atmosféry Pusteven. Z romantické podoby první republiky se Pustevny po válce postupně proměnily na vytížené sportovní středisko (výstavba lanovky a sjezdových tratí).

A dnes? "Chceš-li poznat Beskydy, nejezdi na Pustevny.", říkají smutně místní.

Pustevny dnes: hitrááádio  / betonové patky dočasné stavby "Stezka Valaška" / kolizní situace při couvání autobusů / podoba veřejného prostranství před chatou Šumná.

Navzdory tomu, že Pustevny leží na území nadregionálního biocentra Radhošť-Kněhyně, navzdory tomu, že leží mezi dvěma NPR a ve druhé nejpřísnější zóně ochrany CHKO Beskydy, navzdory tomu, že Jurkovičovy stavby jsou národní kulturní památkou s ochranným pásmem, vládne dnes Pustevenám masový, téměř zprůmyslněný turismus. Zdá se, že veškeré síly se soustřeďují pouze na tahání zisku z oblíbeného turistického cíle. Vytratila se potřeba Pustevnám také něco vracet. Vytratila se úcta k místu samotnému. K jeho symbolice a přítomným historickým vrstvám.

Otázkou je, zda stanovení koncepčního přístupu ke změnám v území bude samo o sobě stačit ke zlepšení stavu, do kterého se Pustevny v posledních desetiletích dostaly. Současná podoba areálu Pusteven je totiž opět odrazem dnešních společenských priorit. Bude nutná koordinovaná pomoc místních: lidí, spolků, samospráv. A bude nutná dlouhodobá podpora obou krajů a významných vlastníků: Lesů ČR a Biskupství ostravsko-opavského. 

Cílem naší územní studie je stanovit principy rozvoje území, principy ochrany cenných kulturních a přírodních hodnot, zachovat genia loci celé lokality.

Náš návrh vzešel z důkladných analýz celého území. V rámci analýz jsme také diskutovali s jednotlivými starosty, s vlastníky pozemků, se zástupci vedení CHKO Beskydy i se zástupci sportovců a ochránců přírody. V rámci společných jednání, organizovaných MMR, jsme jim představili také koncept a poté upravený návrh územní studie.

V rámci návrhu pracujeme ve dvou různých měřítkách: v rámci širšího celku a v rámci lokality Pusteven.
V rámci širších souvislostí navrhujeme udržitelný systém dopravní infrastruktury a strukturu prvků turistického ruchu: několik multimodálních uzlů, několik sekundárních cílů a jemnou síť drobných míst na turistických „Radhošťských stezkách“.
V rámci samotných Pusteven navrhujeme principy urbanistické struktury, které vymezí čitelné vazby a jasnou hierarchizaci mezi stávajícími i novými skupinami objektů a veřejnými prostranstvími.
Vzhledem k nutnosti zachování hodnot prostředí a genia loci Pusteven, navrhujeme další stavební záměry realizovat pouze na navrženém „rozvojovém území“ nad stávajícím parkovištěm, nikoli v těsné blízkosti historických staveb nebo na plochách cenné krajinné zeleně. 

Dnes jsou Pustevny přeplněným turistickým cílem. Navrhujeme posílit sekundární turistické cíle: Chata Martiňák, Skalíkova louka, Chata Mír, Radhošť a nové Krajinné centrum v Prostřední Bečvě (červeně). Navrhujeme nové multimodální uzly s parkovišti, zázemím a zastávkou autobusu (žlutě). Navrhujeme síť pěších a cyklistických "radhošťských stezek", s drobnými zajímavými "místy" (vyhlídky, studánky, památníky - zeleně).

Navrhujeme celkem osm „radhošťských stezek“, vycházejících z osmi obcí a měst pod horou Radhošť. Atraktivitu a jedinečnost stezkám navíc dodávají (kromě prostředí, kterým prochází) nově definovaná „místa“. Těmito místy jsou vybraná důležitá rozcestí, zalomení cest, studánky a výhledy. „Místa“ jsou zdůrazněná drobnými umělými intervencemi: upravený pramen, vyhlídkové místo s posezením, rozcestí s paloukem a geometricky rozmístěnou výsadbou místních taxonů. Místa mohou být doplněna pomníky a připomínkami místních rodáků a významných osobností, které se zasloužily o rozkvět kraje (např. Raškova vyhlídka směrem na Frenštát, studánka Josefa Konšela při Knížecí cestě atp.). Referencí může být "Lesnický slavín", který vznikl v lesích severně od Brna mezi válkami. Mimochodem, jednou z osobností, která byla u zrodu Slavína byl Josef Konšel.   

Referenční příklady drobných intervencí do přírodního prostředí

 V sedle radhošťského hřebene, na Pustevnách, byla roku 1891 vybudována Pohorskou jednotou první turistická útulna. V roce 1894 přibyla chata Šumná. A v roce 1899 Jurkovičovy objekty Maměnka a Libušín, inspirované tradičními valašskými stavbami. Podle návrhů architekta Jurkoviče byla postavena i dosud stojící dřevěná zvonička a již zbořený objekt Kuželny, situovaný na prostranství mezi zvoničkou a Maměnkou. Výše zmíněné solitérní stavby tvoří jedinečný památkově chráněný soubor v neobyčejném souladu s okolním přírodním prostředím. 

Po 2. sv. válce byly postupně budovány další rekreační objekty, avšak bez výraznějšího urbanistického konceptu a architektonické kvality – zastavování území bylo dané hlavně terénní konfigurací.

Zastavění Pusteven před sto lety (vlevo) a dnes (uprostřed). Urbanistický koncept návrhu (vpravo) s vymezením hlavních veřejných prostranství: travnaté "Jurkovičovo návrší" mezi Šumnou, Libušínem, Maměnkou, kuželnou a zvoničkou (zeleně), "vyhlídka na Radhošť" (žlutě) a "křížení cest" (červeně). 

Návrh rehabilituje duchovní i fyzické ohnisko Pusteven - palouk obklopený Jurkovičovými stavbami. Vzhledem k nutnosti zachování kulturní a historické identity Pusteven není žádoucí dále zastavovat dalšími objekty bezprostřední okolí Jurkovičových staveb ani přírodní prostředí hřebene. Veškeré další stavební záměry navrhujeme realizovat pouze na nově definovaném "rozvojovém území" - na velké platformě, která zastřeší stávající mohutný zářez parkoviště při silnici z Prostřední Bečvy. 

Vizualizace hmotového řešení nového „Krajinného centra nad stávajícím parkovištěm“; pohled od severu od Pusteven na svah se silnicí a s parkovištěm

Navrhujeme stávající parkoviště zachovat a překrýt novou platformou v úrovni silnice. Na platformě najde místo nový terminál autobusové dopravy (točna s čekárnou), infocentrum, objekty s ubytováním a stravováním a objekty s technickým zázemím (správa areálu, garáž pro rolby, stanice HS). Na spodní úrovni se nachází parkoviště a také technické zázemí horních objektů (zásobování, trafostanice, ČOV).

Půdorys:  návrh „Krajinného centra nad stávajícím parkovištěm“

Vizualizace hmotového řešení nového „Krajinného centra nad stávajícím parkovištěm“; pohled od východu na svah se silnicí od Prostřední Bečvy a s parkovištěm

Horní platforma se zelenou střechou slouží pro bezpečný přístup pěších od autobusového terminálu k Pustevnám a pro přístup k jednotlivým objektům na platformě; z dolního parkoviště se vychází mezi sloupy na visutou lávku s výhledy a po ní dále na Pustevny; návrh tak řeší několik bolavých míst Pusteven: nedostatečnou kapacitu autobusového terminálu, kolizní místa mezi pěšími, automobily a couvajícími autobusy. Dále návrh řeší chybějící zázemí pro návštěvníky, zlepšuje podmínky pro parkující a obecně kultivuje „zářez v krajině“ stávajícího parkoviště.

Návrh uspořádání prostoru Pusteven

Nejvýše položená terasa na Pustevnách slouží potřebám sportující veřejnosti i oddílu běžeckého lyžování. Navrhujeme palouk upravit a objekt zázemí pro běžkaře (WC, převlékárny, rozhodčí) vestavět do svahu. Objekt se zelenou střechou - tribunou má pouze jedinou jižní fasádu a uvolňuje celou plochu terasy pro sportovní aktivity.