Centrum Soběšice

Soběšice patří k tzv. přidruženým obcím v rámci města Brna. Obec si zachovala svůj odstup od souvislého zastavění vnitřního Brna a na první pohled se zdá, že jde o samostatnou vesnici za městem, obklopenou lesy. Prostředí „ulicové vsi“, ve které je zástavba soustředěna podél vidlice dvou hlavních silnic a podél několika ulic z nich odbočujících, se však posledních 20 let stírá díky mohutné satelitní výstavbě solitérních rodinných domů na volných plochách okolo původní zástavby. Negativní příznaky této překotné nekoncepční výstavby jsou nedostatečná infrastruktura - místy přetížená dopravní, částečně i technická a zejména veřejná. Dalším, ještě více patrným negativním jevem, je nesoudržnost původního a nově přistěhovalého obyvatelstva. Absence výraznějšího centra, neexistence centrálního veřejného prostranství s možností shromažďování a setkávání obyvatelstva, je další příčinou, proč se nedaří vzájemně utužovat soužití těchto dvou skupin obyvatel.

Ohnisko obce je tak dnes definováno spíše než přítomností typologicky hodnotného centra obce (náves-náměstí, hodnotná architektura, prostorová dominanta, symbol komunity…) jen soustředěním jednotlivých objektů s veřejnou funkcí podél ulice Zeiberlichova (škola, hospoda, pošta, samoobsluha…). Tato koncentrace veřejných funkcí a objektů se může stát základním kamenem pro koncepční formulování (nového) centra Soběšic. Dalším důležitým faktorem pro koncepční řešení centra je spolupráce obou hlavních vlastníků pozemků v ohnisku obce, a to Statutárního města Brna a TJ Sokol Soběšice. Oba tyto subjekty mají ze své podstaty zájem na vytváření životního prostředí příznivého pro svou obec. Jedinec nic, celek vše! (jedno z hesel Miroslava Tyrše).

Dnešní stav:

Sokolská zahrada: rovinatý pozemek TJ Sokol Soběšice s geniem loci a s tradicí sportovní a společenskou; potenciál k vytvoření specifického polo-veřejného prostranství.

Sokolovna: jeden z dvojice domů ve středu prostranství; víceúčelový sál, havarijní stav objektu; potenciál k přeměně v nový "Obecní dům" stavěný s respektem k veřejným zájmům (podmíněno plodnou spoluprací Sokola a města Brna).

Kulturní dům: objekt z 50. let v majetku města: hospoda, pošta, drobné provozovny, velký sál ve dvorním křídle; urbanistické umístění objektu, dispozičně-provozní vazby ani stavebně-technický stav objektu nevyhovují dnešním potřebám.

Dopravní vztahy: komunikace III. třídy s provozem MHD v ul. Zeiberlichova; kolizní místo při úzkém hrdle ulice Rozárka.

Koncept řešení centra Soběšic:

1. výrazové definování ohniska ve struktuře obce - scelení prostoru „kobercem“ dlažby

2. zklidnění automobilové dopravy (zóna 30 km/h) na tomto koberci

3. posílení uživatelské hodnoty a „obytnosti“ centra obce (preference pěších, hierarchizace prostorů)

Studie předkládá dvě možné varianty řešení sokolské zahrady (společenská /sportovní funkce) a dvě varianty stavebních úprav kulturního domu a úzkéhokolizního hrdla (bez zásahu / zásadní přestavba uličního křídla). Obě varianty řešení pozemku Sokola a úprav kulturního domu a úzkého hrdla ul. Rozárky lze navzájem kombinovat.

Pozemek sokolské zahrady se sám o sobě nikdy nemůže stát regulérní návsí/náměstím – typologicky se jedná o nezastavěnou část uličního bloku, nikoli o původní středobod – ohnisko obce. Sokolská zahrada není průsečíkem každodenních aktivit, není vymezena domy s živým parterem a koneckonců není vymezena ani ulicemi, ale zárubními zdmi. Návrh na tuto skutečnost bere zřetel a bere zahradu jako specifický veřejný/poloveřejný prostor, se specifickým režimem, rolí i geniem loci ve struktuře Soběšic.

Varianta „Venkovní tělocvična“ - varianta počítá s přestavbou uličního křídla kulturního domu. Zmenšení domu umožní vytvořit společenské ohnisko Soběšic na novém veřejném prostranství mezi poštou, hospodou a obchodem. Zároveň se vyřeší kolizní místo v úzkém hrdle ul. Rozárka. Sokolské sportoviště může dál plnit především roli sportovní a volnočasovou. Pozemek sokola je koncipován jako "tělocvična" pod širým nebem.

 celková situace

 situace dopravního řešení

Varianta „Sokolská zahrada“ - varianta počítá se zachováním objemu kulturního domu. Úzké hrdlo ulice Rozárka nadále tvoří překážku nejen dopravní, ale i společenskou (bezpečnost chodců) v samotném srdci obce. Varianta počítá se "společenským" využitím Sokolské zahrady nad ryze sportovním (spíše park než sportoviště). 

příklady řešení prvků dlažby a mobiliáře

příklady řešení dílčích částí prostranství