BLOG:
Architekt v Římě - III. část - 7 divů Říma

V Římě, kromě těch nejobdivovanějších ikon architektury, je i celá řada přelomových staveb, u kterých sice turisty potkáte, ale už se nemačkáte v dlouhé frontě. A jak jsem psal již v prvním díle zde, pokud Řím navštívíte během dubnového „týdne kultury“, bude i vstupné do většiny památek zdarma.

Začneme chronologicky, v antickém období. U první stavby, chrámu všech bohů, neboli Panteonu, potkáte turistů ještě mnoho, mačkat se ale nebudete díky velkým rozměrům stavby:

 

Panteon - chrám všech bohů

Panteon byl postaven v roce 27 př. n.l. Z této doby pochází obrovský portikus – vstupní sloupová síň. Po požáru Říma dal Panteon do dnešní podoby přestavět císař Hadriánus v roce 123 n.l. Chrám je tvořen vstupním portikem a ústředním prostorem, krytým kupolí o průměru 43 metrů. Ve vrchlíku kupole je otvor o průměru 9 metrů, který je jediným přívodem světla do interiéru. Panteon na mapě google je přesně zde.

 

 

 

 

San Clemente - (Historické) Vrstvy města v praxi

Bazilika Minor na Lateránu (východně od Kolosea) z 12. století, je vystavěná na raně křesťanském kostele ze 4. století, který byl pobořen při nájezdu Normanů roku 1048. Pod touto raně křesťanskou stavbou se však ještě nachází „pohanský“ chrám z 1. století n.l. Všechny tři dějinné vrstvy jsou přístupné. Navíc „nejmodernější“ kostel je (pře)zdoben krásnými středověkými mozaikami a freskami.

Exteriér baziliky, aby vrstev nebylo málo, byl přestavěn barokně architektem Fontanou. Kdo chce vědět více, tady je video v angličtině. San Clemente najdete asi 5 minut pěšky od Kolosea na mapě google zde.

 

 

 

 

Tempietto

Tempietto je malá stavba svými rozměry, ale velká stavba svým významem na poli architektury.

Je to drobná kruhová stavba na nádvoří konventu San Pietro in Montorio, postavil ji Bramante roku 1502 a je to prý první čistě renesanční stavba v Římě. Kruhový půdorys napodobuje formu raně křesťanských martyrií – svatyní nad místem smrti mučedníka.

Místo stavby je na pravém břehu Tibery, na kopci (in montorio), cestou z centra přes čtvrť Trastevere. Na mapě google přesně tady. Více o stavbě zde.

 

 

 

 

Il Gesú

První jezuitský kostel, vzor pro ostatní kostely stavěné po celé Evropě (třeba kostel Sv. Tomáše v Brně na Moravském náměstí).

Architekt Vignola (žák Michelangela) postavil v letech 1568-1584 kostel s jednou rozlehlou lodí uprostřed a s bočními kaplemi, jehož dispozice se hodila pro protireformační kázání davům věřících i pro individuální motlitby v kaplích. (architekt Vignola je mimochodem pohřben v Panteonu). Il Gesú se v Římě nachází na půli cesty mezi Panteonem a Kapitolským náměstím.

 

 

 

 

Vila Borgheze

Vilu a park okolo si nechal postavit kardinál Borgheze vlámským architektem van Santenem v roce 1613. Kardinál byl bohatý mecenáš, vyhlédl si mladého sochaře Berniniho (bylo mu 15 let) a zpřístupnil park veřejnosti.

Pokud máte rádi sochařství, nesmíte vynechat návštěvu rodinné sbírky (vila je dnes galerií, lepší je si vstup rezervovat předem). Pokud jste v Římě během horkých dnů, nesmíte vynechat návštěvu úžasného piniového Parku okolo. Poloha na mapě Říma zde.

 

 

 

 

 

 

A na závěr ještě dva barokní divy:

Kostelík San Carlo alle Quatro Fontane

„Skutečné dílo je osvětlováno jen světlem srdce a nebes. Není třeba zlata ani jiných drahých materiálů“. Francesco Borromini

Úžasná stavba z učebnic architektury, malá svými rozměry, velká ztvárněním průčelí, ale hlavně vnitřního prostoru.

Barokní architekt Borromini vyřešil prostor na stísněné stavební parcele u historické křižovatky se čtyřmi fontánami geniálně. Sjednotil a prosvětlil prostor oválnou kopulí s okny v lucerně na jejím vrcholu.

Doklad toho, že každá parcela má své jedinečné klady (tato stísněná má světlo) a architekt by je měl v projektu najít a využít (na rozdíl od projektu typového...). Na mapě Říma zde.

 

 

 

 

Sant´ Ivo alla Sapienza

Další „malá velká barokní stavba“ od Francesca Borrominiho, kostel na nádvoří bývalé římské univerzity, v bloku domů mezi Piazza Navona a Panteonem. (na mapězde)

Borromini se musel s projektem přizpůsobit již stojícímu paláci; kostel na centrálním půdoryse vystavěl v letech 1642-1660. Koncept kostela, dotažený do detailů, dělá ze stavby perlu barokního přístupu ke stavění. Základem půdorysu kostela jsou dva rovnostranné trojúhelníky, v jejichž vrcholech jsou středy konkávních a konvexních oblouků. Celý prostor je definován „pouze“ geometrií, bílým štukem a světlem. Žádné barevné fresky, žádní baculatí „barokní“ andílci.

Originální rozvrh kostela i jeho výzdoba vybízí k nejrůznějším interpretacím (které si ale, s dovolením, raději dovolím citovat).Hlavním motivem, na kterém se téměř všichni shodují, je oslava Božské moudrosti, (v návaznosti na dedikaci celé university „La Sapienza“). Půdorysný šestiúhelník a často opakovaný motiv šesticípé hvězdy odkazují k Šalomounovi, trojúhelníky k tajemství Nejsvětější Trojice. Do řádu Nejvyšší moudrosti se hlásí moc církevní i světská, papežské tiáry i královské koruny, ještě výš jsou umístěny palmy mučedníků. Nade vším však je plamen lásky, Caritas. Ten přesáhl mimo prostor chrámu. Završuje spirálu lucerny a nad ním je už jen zlatá sféra s Křížem, znamením spásy a svrchované lásky.

Interíér, domyšlený do detailů za pomoci architektonických prvků, je bohužel přístupný pouze v neděli dopoledne.

 

 

 

 

Co říci na závěr? Kromě všech těch knih o historii města a průvodců po jeho současnosti si před návštěvou Říma určitě udělejte čas na výborný film "Prázdniny v Římě". S Gregory Peckem, Audrey Hepburnovou a Římem v hlavní roli.